Jak už je patrno z názvu knihy, hlavní postavou je pan Alfréd Polly. Děj se odehrává v Anglii na přelomu století. Román začíná tím, jak je pan Polly rozčílený. Za všechno může jeho žena a špatné trávení, které ho neustále trápí. Proto se posadil na schody a začal vzpomínat na své mládí. Matka mu zemřela, když byl ještě malý. Po škole se začal učit prodavačem v oddělení pánského prádla. V té době se seznámil se dvěma přáteli – Plattem a Parsonsem. Podnikali spolu různé věci až do té doby, kdy byl Parsons vyhozen za to, jak naaranžoval výlohy. V té chvíli se vlastně viděli naposled, protože odešel do Londýna.
Pan Polly zanedlouho opustil městečko Port Burdock a vydal se také do Londýna. Tam vystřídal několik zaměstnavatelů a pak se musel vrátit, protože mu zemřel otec. Bydlel u bratrance Johnsona, který se svou ženou chystal pohřeb. Bylo pozváno několik příbuzných, z nichž některé pan Polly ani pořádně neznal. Přišla i jeho teta se sestřenicemi Miriam, Annie a Minnie, které se hned začaly kolem pana Pollyho točit. Po svém otci zdědil dost peněz, a tak se rozhodl, že si udělá delší dovolenou. Toulal se po okolí, ale jezdil hlavně za svými sestřenicemi. Nakonec požádal Miriam o ruku a vzali se. Koupili si ve Fishbourne krámek a usadili se tam. Pan Polly potom začal zjišťovat, jaká je Miriam doopravdy a přemýšlel, jak by se jí zbavil. Vymyslel si dokonalý plán. Zapálí dům a on bude uvnitř. Podřízne si krk, ale to pak už nikdo nepozná, protože z něj zbyde jen hromádka popela. Chtěl totiž, aby Miriam dostala alespoň nějaké peníze z pojistky. Nakonec vše dopadlo jinak. Dům sice zapálil, ale kvůli ohni se nezabil a dokonce se ještě stal hrdinou, protože z vedlejšího domu zachránil hluchou stařenu. O jeho žhářství se nikdo nedozvěděl. Od Miriam ale odešel. Vzal si část peněz z pojistky a začal se toulat krajem.
Dorazil až do patwellské hospody. Tam ho přivítala buclatá paní a zaměstnala ho. Pan Polly ji a její vnučku dokonce ještě zachránil před zlým „strejdou Jimem“ a zůstal tam. Po několika letech se rozhodl jít podívat za Miriam. Ta měla teď svůj krámek. Pracovala u ní její sestra Annie. Ona pana Pollyho nepoznala, a tak mu vyprávěla, jak jednou našli pana Pollyho mrtvého v řece. Miriam ho prý nepoznala, ale měl na sobě šaty, kde bylo všito jeho jméno. „Strejda Jim“ totiž panu Pollymu ukradl šaty, než utekl. Potom přišla Miriam a ihned Pollyho poznala. Ten jí ale řekl, že tedy bude dělat dál mrtvého, aby nepřišla o peníze z jeho životní pojistky a odešel. Vrátil se znovu ke své baculaté paní a knížka končí tím, jak spolu přemýšlejí o životě.
Kniha se mi líbila, protože v ní byly humorné situace, ale bylo i vidět, jak může člověk přemýšlet. Hlavní hrdina se chtěl zbavit své ženy, ale vlastně by zemřel on a ještě by svou ženu zabezpečil. Ironicky podbarvené vyprávění o údělu pana Pollyho vylíčil autor živě a spádně, pestrým a bohatým jazykem. A tak román čtenáře svým humorem a jemnou ironií nejen pobaví, ale i podnítí k zamyšlení nad ohlupující všedností kupeckého prostředí, tragickou nudou neuváženého manželství a vůbec prázdnotou maloměšťáckého života. Tento román vyšel roku 1910 a odděluje řadu společenských obrazů od řady průbojných románů. Chceme-li ho zařadit do Wellsova díla, zjistíme, že byl míněn jako chvilka oddechu mezi autorovými nejvypjatějšími a nejsmělejšími plány.
Leave a Reply