Obsahy knih

Úředník Meursault jede do Marenga pochovat svoji maminku. Celá událost na něj doléhá jako vyrušení (dvouhodinová cesta kodrcavým autobusem, omluva šéfovi v práci, vedro k zalknutí). Maminku odložil před časem v útulku, neboť neměl peníze na její opatrování doma. Navíc si s ní již neměl co říci, maminka jej pouze bezděčně pozorovala. Po prvních měsících se toto řešení ukázalo jako velmi správné. Maminka si našla nové přátele a chuť do života. Ředitel jej uvede do místnosti s rakví. Meursault se baví se správcem a při vigilii (sezení před pohřbem u mrtvé) si dokonce zapálí. Necítí totiž nic. Tato událost je pro něj bezvýznamná.

Druhý den se rozhodne pro koupání. Na průplavu spatří Marii Cardonovou, bývalou písařku z kanceláře a dá se s ní do řeči. Večer oba vyrážejí do biografu na Fernandela (film o vraždě Araba, hrdina se přiznává před soudem a je souzen). Zbytek večera stráví oba v posteli. V práci mu šéf nabídne, aby vedl kancelář v Paříži. Pro Meursaulta je to bezvýznamné, se životem je spokojený, není co měnit. Když se ho Marie zeptá, zda ji miluje a vezme si ji, odpoví: „I to je pro něho bezvýznamné. – Jestli si mne chceš vzít ty, tak proč ne?“.

V příběhu hraje důležitou roli také Meursaultův soused Raymond (v okolí je považován za pasáka). Mersault přijme jeho pozvání na jelita a kapku vína. Raymond ho žádá, aby napsal dopis jeho přítelkyni. Nedávno ji Raymond zbil, protože ho podvedla a chce ji uštědřit ještě jednu lekci. Mersault je bezevšeho pro (na ničem nezáleží). Výsledkem je další potyčka a také přivolaný strážník. Mersault se rozhodne svého přítele podpořit a svědčí v jeho prospěch. U domu přešlapuje starý Salaman (další soused), který trýzní svého ošklivého psa.

Salaman ztrácí svého psa a Meursault jej utěšuje. Raymond svého přítele Meursaulta i s Marií zve ke kamarádovi k domu na pláž. Svěří se také, že bratr (Arab) oné přítelkyně jej sleduje. Po obědě se Raymond, Meursault a Masson (přítel) vydávají na obchůzku pláže. Na druhém konci zpozorují dva Araby (jeden z nich je onen bratr). Při potyčce je Raymond poraněn nožem, Meursault si raději bere jeho pistoli. Meursault své přátele doprovodí až k chatě, ale když se pustí po dřevěných schodech nahoru, zůstává stát u prvního stupínku. V hlavě mu duní úpalem a nechce se octnout tváří v tvář ženám. Obrací se tedy k pláži a vedrem se vrací k potůčku. Brzy spatří Araba (bratr oné holky).

Mersault je zatčen a rok nato odsouzen k smrti gilotinou. Důvodem je jeho otevřenost přiznání a skutečnost s jakou se zachoval při pohřbu své matky. Žalobce založí celý proces na jeho necitelnosti. Mersault nelitoval své matky, nelitoval svého činu. Celá mašinérie mu připadá jakoby soudili někoho jiného. Je rozčilen, že jej v soudní síni přehlížejí. Vždyť je to jeho proces! Poslední možnost mu dává kaplan. Může se ospravedlnit před bohem. To mu ale připadá bezvýznamné. I na ostatní dojde a jednoho dne budou souzeni. I jeho odsoudí. Co na tom, že obviněný z vraždy půjde na popravu, protože neplakal matce na pohřbu? Salamanův pes měl stejnou cenu jako kterákoliv žena i člověk. Copak kaplan nechápe, že je jedno, zda zemře nyní nebo za dvacet let? Každý tam musí, to je jediná jistota.