Příběh novely se odehrává na týdenní rekreaci ve venkovské zotavovně a hlavní postavou díla je pražský redaktor. Ten je také vypravěčem celého příběhu, ve kterém se jako další postavy objevují maďarská dívka Emöke a vesnický učitel.
Emöke prožila nešťastné manželství se surovým mužem, a proto se obrátila k filosofickým naukám. Redaktor, který se s ní seznámí, se jí snaží odporovat logickými argumenty a probouzet k životu její potlačené ženství:
Vy věříte v Boha? Věřím, řekla, a já řekl Bůh není. Bylo by krásné, kdyby byl, ale on není. Vy jste k Němu ještě nedospěl, řekla. Jste dosud fyzický člověk, jste ještě nedokonalý. Ale jednou k němu dospějete. Jsem ateista, řekl jsem. Já jsem také byla ateistka, řekla, ale prohlédla jsem. Poznala jsem pravdu.
Vztah mezi oběma mladými lidmi nese nelibě citově otupělý vesnický učitel, který se Emöke snaží získat pro sebe. Proto jí také prozradí, že redaktor už jednu takovou známost má. To se Emöke dotkne a po rozpačitém rozloučení odjíždí zpět domů. Druhý den při zpáteční cestě během hry, kterou si rekreanti tráví čas, postaví redaktor učitele do trapné role omezence neschopného logicky uvažovat. Při návratu do Prahy si znovu vzpomene na Emöke, která byla ostrůvkem mravní čistoty v „té veliké hře drobných surovostí, klamů, podvodů, přetvářek, a lží, v jejímž pozadí je touha po ztraceném ráji.“
Autor se na jedné straně snaží vyrovnat se světem náboženských a jiným dogmat a druhé straně s lidmi, které představuje vesnický učitel. Jeho postava je zde satiricky pojata jako ztělesnění přízemního člověka s nedostatkem morálky a vzdělání.
Leave a Reply