Tato hra je varováním před hrozbou domácího i zahraničního fašismu. Jako hlavní hrdina zde vystupuje prostý, statečný lid, jenž je odhodlán bojovat proti fašistické agresi i těm, kteří zaprodávali republiku.
Yberlanďané shromažďují vojsko a hledají záminku, aby mohli napadnout mírumilovné město Eidam. Vymyslí plán. Důstojník Peter vstoupí jako vznešený cizinec do Eidamu, naváže kontakty se spřáteleným zámeckým pánem a převeze tajně koňským povozem dělo (Těžkou Barboru) k hranicím, které patří Yberlanďanům. Tam bude fingovaně přepaden dvěma lupiči a tím je zajištěna záminka ke vstupu vojsk na eidamské území. Tak se také stane. Všechno ale zkomplikují hloupí žoldáci, kteří řádně svůj úkol nepochopí, důstojníka opravdu zajmou, omráčí, svážou a ujedou s povozem do Eidamu s cílem zpeněžit náklad. Žoldnéři nevědí, že se snaží prodat dělo. Postaví vůz před starostův hostinec.
Vrchnost si povozu téměř dva dny nevšímá, všichni vyspávají „opici“ z bujarého celonočního veselení s cizincem (důstojníkem). Lidem povoz překáží a žádají starostu o odklizení. Obsah nákladu nikdo nezná, proto je bedna rozbita. Objeví v ní dělo. Vážení občané města pokují o tom, co s ním. Jeden chce ulít mírový zvon, druhý střílet o poledni a hejtman chce svoji sochu. Nakonec je pozván slavný umělec (převlečený důstojník), aby vytvořil malé dělo, na kterém bude sedět hejtman se zvonem v ruce. „Umělec“ vyhodí do vzduchu radnici, je však přistižen žoldáky a jeho totožnost je prozrazena. V tu dobu přichází učitel a zpívá kritickou píseň na zdejší vrchnost.
Zámecký pán schová důstojníka a donutí radní (vyhrožuje prozrazením různých tajností) k tomu, aby odsoudili oba žoldáky a učitele k smrti. Žoldáci byli přece yberlandští, tím by byla opět vytvořena záminka ke vstupu vojsk.
Vězňům se však podaří utéci a varovat lid před blížícím se vojskem. Lid povstane a s pomocí Těžké Barbory (jako náboje slouží ztvrdlý sýr sýraře Krištofa) rozpráší nepřátelské vojsko. Propustí důstojníka se vzkazem, že mají Yberlanďany rádi, protože mají rádi všechny lidi, ale zasahovat si do svých záležitostí nedají.
Leave a Reply