Děj románu uvozený mottem z anglického básníka J. Donna („Žádný člověk není ostrov sám pro sebe;… smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“) je soustředěn na tři dny života lektora španělštiny Roberta Jordana, který bojuje jako americký dobrovolník ve španělské občanské válce. Připojuje se k jedné ze skupin partyzánů v horách poblíž Segovie, aby vyhodil do vzduchu most a znemožnil tak přísun nepřátelských posil v době chystaného republikánského útoku. Během pobytu u skupiny, kdy projevuje její vedoucí Pablo na rozdíl od své družky Pilar a starce Anselma k Jordanově poslání nedůvěru, se Jordan zamiluje do Maríi, dcery republikánského starosty, zavražděného fašisty. Jordan sám o zdaru útoku pochybuje, velení jej však neodvolá včas. Při úspěšném zničení mostu Anselmo umírá, Jordanovi během ústupu zlomí kůň nohu. Ten posílá skupinu do bezpečí, sám však se zbraní v ruce očekává nepřítele.
Motto románu ukazuje na hlubší významové pozadí „milostného válečného románku“, jehož idealizované a romantizované vztahy mezi Jordanem a Maríou byly nepochybně příčinou čtenářského úspěchu této knihy. Mezní životní situace, do níž je Jordan, typický hemingwayovský hrdina vybavený mužností, přemýšlivostí, odporem k sentimentalitě, touhou po pravdě, snahou žít důstojně a svobodně ve světě násilí, zla a smrti, postavem, je totiž situací, která je vědomím smrti jednoznačně určena.
Leave a Reply