Obsahy knih

Inženýr Marek vynalezl po dvacetileté práci stroj, kterým se absolutně spálí, naprosto stráví a zničí hmota. Tímto absolutním spalováním se využije úplně všech tepelných kalorií, a tak například půl kilogramu uhlí může hnát celou továrnu třeba několik hodin. V každé hmotě však je obsažen Bůh, nebo, nechceme-li to zvát Bohem, absolutno. Toto absolutno se dokonalým zníčením hmoty uvolní a prchá do prostoru. Vzbuzuje v každém, kdo příjde do jeho okolí, náboženské nadšení. Inženýr Marek se toho obává. Svůj vynález – karburátor – má zavřený ve sklepě své továrny v Mixově ulici za pancéřovými dveřmi. Inzerátem oznamuje prodej vynálezu. Jeho bývalý spolužák Bondy, prezident závodu Meas, si přečte inzerát. Navštíví Marka, a ten mu odevzdá vynález. Bondy sice zakusí ve sklepě také záchvat nadšení, nicméně je to člověk praktický a začne vyrábět karburátory ve velkém. V Mixově ulici jsou lidé zasaženi náboženským fanatismem, konají zázraky, ulice je pak policejně uzavřena a hlídána. Bondym sestrojené karburátory vyrábějí čím dál více absolutna. Bagr na Vltavě způsobí nadšení plavců Kuzendy a Brychta. Kuzenda pořádá večerní náboženské seance, při nichž každého pohostí kávou. Absolutno způsobuje i levitaci => Kuzenda se vznáší nad bagrem. Jeden karburátor má opatřit energii pro osvětlení celé Prahy. Při slavnosti otevření však absolutno začne působit na všechny přítomné, včetně prezidenta republiky. Co se tam stalo, se dovídáme jen z novin. Majitel kolotoče Binder si připevní nalezený karburátorek na svůj kolotoč a stane se rovněž apoštolem, dojde však mezi ním a Kuzendou k hádce – žádný z nich nechce uznat vyznání druhého. Soukromý docent Blahouš píše učené pojednání o šířícím se náboženském hnutí. Srovnává je se všemi religiosními jevy u všech národů, když však přemítá o efektivním závěru, je sám nakažen absolutnem a skončí u víry k Bohu. Páter Jošt nemá dost ostrých slov, aby v klerikálních novinách vynadal šiřiteli nového vyznání. Absolutno se šíří po celém světě, každá strana si je chce přisvojit, a tak i nakonec dokonce katolická církev. Dojde ke kanonisaci Absolutna, papež je slavnostně prohlásí za Boha. Absolutno však nepůsobí jen náboženské nadšení. Jako kdysi z přemíry své energie stvořilo svět, tak i teď se dává zase do práce: ne sice tvůrčí, ale obrovsky výkonné. Pracuje zázračně v továrnách. Např. v továrně na cvočky chrlí jeden cvoček za druhým tak, až cvočky nemají žádnou cenu. V přádelnách vyrábí tkaninu i z písku a vůbec z jakéhokoli materiálu. Tím nastane znehodnocení všech produktů, což však nemá za následek blahobyt, nýbrž naopak nouzi. Jen sedlák „zachraňuje“ situaci, protože on naopak prodává své produkty nesmírně draze (je to zřejmá satira na válečné poměry). Protože však je absolutno nekonečné, a lidé jsou omezeni konečnem, chápe je každý jen po svém. Tím vznikají konflikty a nakonec se rozpoutá celosvětová obrovská válka. Prezident Bondy, který to tušil, se skryl před působením absolutna mezi divochy. Ale i tam se dostal karburátor. Francouzský prostý voják Bobinet se chce stát moderním Napoleonem. Má nápad rozstřílet všechny karburátory a daří se mu to snadno. Dobude postupně celou Francii a stane se francouzským císařem. Pak jdou Francouzi dobývat zbytek světa. Válka je tak dlouhá, že už nikdo neví ani proč. Úplným vyčerpáním všech národů skončí. Zbude totiž nakonec ze všech vojsk jen třináct vojáků (každý z jiného národa). Ti si řeknou, že si dají pokoj, a jdou domů. V poslední kapitole, když už je dlouho mír, sejdou se u bývalého majitele kolotoče Bindra, který má teď hospodu, Brych s páterem Joštem. Vysvětlí si tehdejší náboženskou nesnášenlivost při jitrnicích se zelím. Příchodem policajta se změní jejich rozhovor. Vykládají si pak, že při policejní šťáře na Žižkově se objevil a zabavil poslední karburátor.