Obsahy knih

Jenny Fieldsová odešla od rodiny a ze školy a začala pracovat v nemocnici. Všichni ji přemlouvají ke známosti, ale ona cítí k sexu odpor, nechce muže. Do nemocnice se dostane poraněný muž z války, který se vrací ve vývoji jakoby zpět. Jediné co uměl říct bylo Garp. Ona se o něho starala a pečovala o něj. Jednoho dne to s ním udělala. On se dostal do embryální polohy a zemřel.
-Roku 1943 se jí narodil syn , kterého pojmenovala T. S. (technik seržant) Garp= celé jméno, iniciály ne jméno, hrdá na jeho původ
-stala se zdravotní sestrou na Steeringské škole, navštěvovala přednášky, vášnivá čtenářka, její knihy po celé nemocnici, když se jí nevejdou do bytu, Garp vychováván ve škole, jednoho dne ho pokouše pes Trop Percyů, se kterými jsou na kordy
-Musí si vybrat nějaký sport, ten den, co si ho mají vybírat onemocní, a tak ho jde za něho vybrat Jenny, dojde do zápasnické místnosti, kde trenér Ernie Holm a jeho dcera Helena, která ji považuje za dávno ztracenou matku, přihlásí Garpa-líbí se mu zápasení je dost dobrý, začne ho zajímat i Helena, ale ta říká, že se provdá jen za spisovatele a on se chce stát spisovatelem
-končí střední školu, nechce na vysokou, ale chce do Evropy, S Cushií Percyovou sex, hryzne Tropa do ucha jako odplatu
-jede s matkou do Vídně po pensionech s psacími stroji a on napíše až po dlouhé době svou první velkou povídku „Penzion Grillparzer“ Jenny je posedlá psaním a píše svůj životopis, ve kterém se chce ospravedlnit, „Sexuálně podezřelá“ má 1158 stran po dokončení začala cestovat, její román se stane velice úspěšný
-Garp spí s kurvou(smrt oblíbené Charlotty), pak píše název Grillparzer podle jednoho špatného spisovatele, o muži, co hodnotil hotely a v jednom z nich měli medvěda-píše, aby si ho Helena vzala¨-ta si ho vezme a mají syna Duncana, on mezi krmením píše-„Otálení“-dobrý román
-v parku objeví násilníka 10 leté holčičky, zachrání ji, za 5 let je své ženě 2x nevěrný s Vyžletem-chůva a jinou chůvou
-narodí 2. syn Walt
-2. kniha-„Druhý dech paroháče“-neúspěšný, sbírá telefonní seznamy, ze kterých vybírá jména postav, i v jiných zemích-hotelích
-večer povídá dětem vymyšlené příběhy, běhá, stará se o domácnost, výborně vaří, přestal psát, jen dlouhé dopisy, uvažuje o zaměstnání v manželské poradně a pak zjistí, že to nejde, protože je samolibý
-bojí se strašně o děti a ženu, bojí se děti pouštět k cizím lidem a přátelům, každého hned podezřívá, když Duncan u Ralpha-Garp jde k Ralphovi domů a tam Ralphova matka chce vyhodit mladíka, který se nedá, až po dlouhu, musí jí ukázat, že mu stojí, volá Heleně, ta si myslí, že jí je Garp nevěrný, chce odnést Duncana domů, zastaví ho policajti, myslí, že Garp únosce-odvezou je domů, v autě ten mladík od Ralpha
-Michael Milton-student Heleny, chce být její milenec, ona začíná být z Garpa unavená, ten napíše povídku, aby ji znovu upoutal, povídka je špatná, ona ho má ráda, ale poměr s Michaelem, jezdí k němu domů a jeho bývalá to prozradí Garpovi. Garp řekne Heleně, aby to skončila po telefonu, on jede s dětmi do kina, volá domů, nikdo nebere, a tak jede s dětmi zpět v hrozném dešti, kdy skoro nevidí na cestu, na příjezdové cestě nabourá do Michaelova auta(ten přijel po telefonátu za Helenou, ta to nechtěla, a udělá mu to, aby snesl lépe rozchod, ujasní si priority)-Duncan vypíchne oko o zničenou řadící páku, Walt mrtvý, Helena nabourá do volantu, má hlavu v Michaelově rozkroku a ukousne mu ¾ penisu, Helena poté opustí práci
-Robert Moldoon-nechal si udělat operaci na ženu
-narodí se jim dcera Jenny, Garp napíše román „Svět podle Bensenhovera“-o znásilnění, sexu, nechutné, hrozné, pravdivé, poutavě, manžel ženy se strašně bojí o své děti a ženu, kterou znásilnili, Vydavatel John W. mu udělal divnou reklamu-těžil z e slavné matky a jeho utrpení po smrti syna, Garp o levné reklamě před vydáním nevěděl-byl v Evropě
-do Evropy mu volala Roberta, že jeho matku zastřelili-její tělo na vědecké účely, feministický pohřeb-nesmí na něj muži, ale on se tam v přestrojení za ženu dostane, ale je odhalen Plenou Pú(Percyová), ale naštěstí se mu podaří uniknout
-potká pravou Ellen Jamesovou, dívku, kterou znásilnili a vyřízli jí jazyk, některé ženy si pak začaly vyřezávat jazyk na protest a říkali si „Stoupenkyně Ellen Jamesové“, ona je však nenávidí, protože by strašně ráda mluvila a nemůže
-první pokus o Garpovu smrt se nevydaří, on brzy zapomene na opatrnost a začne znovu psát „Iluze mého otce“, ale dílo nedokončí, protože ho v zápasnickém sále, kde vyučuje po Erniem Holmovi, zastřelí nová stoupenkyně Ellen Jamesové-dávná nepřítelkyně Plína Pú (Bainbridge Percyová)

Stingo je začínající spisovatel, který opustil svůj rodný jih a vydal se do New Yorku. Zde pracoval v jednom nakladatelství a poté se ubytoval v domě Yetty Zimmermanové, doufajíce, že napíše svůj román. Setkává se zde s Nathanem-židem a Sophií-Polkou, která prožila koncentrák. Postupně se s nimi sbližuje a prožívá krásné dny, které kazí jen občasné, zato dosti drsné Nathanovy výbuchy, kdy obviňuje Sophii z nevěry a bije ji, Stingovi haní knihu…Pak se vše vždy znovu urovná Nakonec je všechny chce opustit a nadává jim. Stingo také zjišťuje, že bere drogy, a jeho bratr mu o něm prozradí, že je to psychopatický šílenec, a že proto nemohl i přes svou obrovskou inteligenci studovat. A jeho domnělé velké místo v biologii je jen místo muže, který něco rovná, a peníze má od otce. Přesto hltá spousty knih a je velice inteligentní. Sophie Stingovi vypráví o svém minulém životě. Napřed mu mnohokrát lže, ale nakonec se od ní dozví pravdu. Její otec byl profesor na univerzitě, který podporoval fašisty a chtěl vyhladit židy, ale ani to mu nakonec nepomohlo, a byl i se svým studentem-Sophiiným manželem-zabit. Sophie žila v jeho útisku, naučila se francouzsky, německy, psát na stroji i těsnopis a pomáhala mu přepisovat jeho věci. Ale pak si jednou jeho hrůzu uvědomila. Byla pak převezena do Varšavy i s velmi nemocnou matkou. Jednou jí chtěla přivést maso a chytili ji a odvezli i s dětmi do koncentráku. Tam si mohla ponechat jen jedno, a nakonec zvolila Jana. Ona byla povýšena díky perfektní znalosti němčiny na stenografku a pak i do domu velitele Osvětimy-Höse. Ten k ní byl přívětivý, a ona chtěla jeho náklonnosti využít, aby propustil Jana, nebo jí ho alespoň ukázal, ale nic z toho nakonec nesplnil, slíbil, že ho nechá dát do Lebenskind-akce pro cizince s árijskými rysy, ale ani tento slib asi nesplnil a Jan s ostatními dětmi asi zemřel na prochladnutí, když na ně v zimě navlékli košile namočené v řece, a nechali je stát venku. Ona jen zázrakem přežila, i když stále patřila mezi ty vyvolené, které nečekala hned smrt. Potom byla ve Švédsku, a nakonec v Americe, kde začala pracovat u dr.Blackstocka, ale trpěla anémií z hladovění, a tak ji objevil Nathan a zachránil. Ona se na něho upjala. Poslouchali spolu hudbu, zahrnoval ji dary… Po každém jeho výbuchu je Sophie nešťastná,ale chce ho zpět. Stingo je do ní bláznivě zamilován-po neúspěších s Leslie, která to dělá jen jazykem, je stále panic. Nakonec s ní chce odjet na jih za otcem. Sophie se s ním vyspí, a pak se vrátí za Nathanem, se kterým se zabijí v posteli.

Kniha ukazuje život na anglické farmě, kde již zvířata nevydrží vládu lidí a vzbouří se. Povede se jim lidi vyhnat a tím docílit své nezávislosti na okolí a samostatnosti. Žijí v poklidu a i když o nich šíří lidé, jak se jim nic nevede, jak se vraždí a trpí hlady. Z počátku nic takového nebylo pravda. Vedoucí postavení sice získají prasata, ale není to drastické. Žije se jim dobře, vyhrají i bitvu proti lidem. Pak je ale vyhnán nejchytřejší prase Kuliš a na jeho místo nastoupil Napoleon, který pomalu nadřazoval své postavení, měnil sedm hlavních přikázání a nehospodařil nejlépe. Haněl Kuliše a tak podobně. Stavěli neúnavně mlýn a i když byli o hladu, tak to zvládli. Pak se mlýn při bouři zhroutil a Napoleon to svedl na Kuliše. Kůň Boxer pracoval ze všech nejlépe s heslem: „Budu pracovat lépe a radostněji.“ Umírá když bojují s lidmi znovu a Napoleon slíbí, že ho odvezou do nemocnice ke zvěrolékaři a místo toho jede k řezníkovi. Vše se mění v tyranii prasat, což si ostatní zvířata neuvědomí. Hesla jsou změněna. Prasata vraždí, opíjí se, spí v postelích. Nejdříve všichni se oslovují soudruzi, pak prasata začnou pane. Rysy totalitních režimů-předpovědi. Kdo venku, nevěí ve fungování, kdo uvnitř, lehce podléhá
Nakonec se obličeje prasat a lidí proměňují a není poznat kdo je kdo.

Jedná se o příběh sňatkového podvodníka Maršíka, tzv. „malého“ člověka, jehož únik ze stereotypu života končí zločinem, pro něj smrtí.

Maršík žije spolu se svou ženou a dětmi ve jedné vesnici nedaleko Prahy. Rodinná situace je velice napjatá, protože Barchánek (otec Maršíkovy ženy) je neustále nutí opustit tento dům. Mezi Maršíkem a jeho ženou vznikají den co den hádky o to, kdo může za současnou situaci.

Maršík se tedy snaží přijít na to, jak co nejsnadněji a nejrychleji získat dost peněz. Jednoho dne ho napadlo, že by je mohl získat od nějaké „hloupé“ ženské. A tak si dá do novin inzerát, že hledá přítelkyni s nemalým jměním. Odepíše mu služka Alžběta Válová, která zdědila 17 000 korun. Taková částka u Maršíka vyvolala silnou touhu je získat, a tak si pod pseudonymem Vladimír Podhorský začal s Alžbětou Válovou dopisovat a později i tajně scházet. Služka mu uvěřila a po naléhání Maršíka mu svěřila svou vkladní knížku. Poté se Maršík nějakou dobu neukázal a domníval se, že ho Alžběta Válová neobjeví. Opak se stal pravdou. Alžběta si Maršíka našla a donutila ho, aby ji vzal s sebou do svého domu.

Asi příliš pozdě si Maršík uvědomil, kam ho až dovedl jeho podvodný plán. Nemohl si dovolit přivést domů jinou ženskou, mimochodem byl už ženatý. A tak jediný možný únik znamenal zabít Alžbětu Válovou na cestě domů. Tato vražda byla ale velmi nepromyšlená, Maršík zanechal spoustu důkazů jednoznačně svědčících proti němu. Proběhlo policejní vyšetřování, vrah byl nakonec odhalen a odsouzen k trestu smrti.

Když Maršík zavraždil Alžbětu Válovou, došlo u něj k psychickému deptání. Alžběta ho neustále „pronásledovala“ ve dne i v noci a Maršík se nemohl této černé můry zbavit.

Nevada je rozlehlý kus pouště, kterým se pouze projíždí cestou za jinými cíli. A vedle vás sedí ještě někdo jiný, pokud máte štěstí, protože je to děsivé místo. Po silnici číslo 50 ujíždějí nemilosrdným letním vedrem lidé, kteří do cíle nikdy nedojedou. Mrtvá kočka přibitá k dopravní značce ohlašuje malé hornické městečko BEZNADĚJ, které se krčí ve stínu valu povrchového dolu, pojmenovaného Čínská jáma. Ale je to tu mnohem horší. Dopravu zde řídí Collie Entragion, obrovitý šílenec v uniformě, který se považuje za jediného představitele zákona na západ od řeky Pecos. Bůh vám buď milostiv, pokud vám třeba upadla poznávací značka nebo píchnete pneumatiku. Cosi tu nehraje a Collie je pouze špičkou ledovce. Tajemství, kterým je krajina prosycená, a zlo, které nakazí město jako prudká infekce, jsou strašlivé. Ale malý David Carver asi ví, – i když málem umře strachem, když si to uvědomí – že jsou tu síly, které mají zlu čelit. On jediný věří v boha, který mu dává rady. Díky tomu také zjistí, co se zde vlastně děje. Duch, démon nebo něco podobného jménem TEK zabíjí lidské jedince. Ať už sám v těle člověka nebo zvířete nebo pomocí kamenů KEN TEHU. David a několik lidí, kteří přežili, nakonec najdou cestu, jak se dostat pryč. Pryč od mrtvých těl a zabíjejících zvířat. Jeden z nich tam ale zemře, když nechá vybuchnout Čínskou jámu, ve které se všechno to zlo hromadí.

STEPHEN KING v BEZNADĚJI maluje svým štětcem apokalyptický souboj mezi Bohem a Zlem, mezi šílenstvím a zjevením. Naplno uplatňuje geniální nadání napínat čtenáře a jeho fantazie je děsivě živá, když jeho cestovatelé – čtenáři, kteří se odváží sledovat cestu začínají objevovat pravý význam slova BEZNADĚJ.

Hotel OVERLOOK je považován za nejkrásnější zimní letovisko, a proto přijme Jack Torrance nabídku stát se jeho správcem, aby mohl se svou rodinou začít nový život. Jack chce uniknout životní smůle a zoufalství, Wendy doufá, že urovná rodiné vztahy a bude se více věnovat pětiletému synkovi Dannymu. Danny je totiž obdařen darem OSVÍCENÍ – předvídá a ví věci, které přesahují chápání i dospělého člověka. Jeho kamarád Tony mu pomáhá těžké situace zvládnout. Není to ale přítel, jakého má každý. On se totiž zjevuje jen jemu – je to tajemné vidění nebo představy? V hotelu sídlí zlo, které na ně čeká. Postupně je začíná ovládat a právě malý Danny cítí, co se zde děje. Bývalý správce zabil své dvě holčičky a jeho duch hodlá donutit Jacka k podobné akci. Naštěstí je tu Dick Hallorann, obdařen stejným darem jako Danny. Jakmile uslyší telepatické volání, okamžitě se vrátí z dovolené, aby pomohl paní Torrancové a jejímu synkovi, zatímco „jejich tatínek“ uhoří v hotelu.

V Osvícení King řeší kromě „onoho daru“ i rodinné vztahy a závislost na alkoholu. Jack totiž dlouho pil a Wendy jej už chtěla opustit, ale rozhodla se mu dát šanci. a top se také daří. Už to vypadá, že v hotelu nic nehrozí a budou konečně šťastní. Ale opak je pravdou. Jacka začnou napadat hrůzné myšlenky a utápí se v alkoholu. Samotné Osvícení je vážně zvláštní. Dick to tvrdí hned na začátku knihy Dannymu. Obdařeno je jen několik lidí. Samozřejmě je to pro ně těžké, vlastně jim částečně ničí normální život. Někdy je docela těžké chápat děj, jestli je to pravda, nebo jen představy či vidina. Co to OSVÍCENÍ je? Myslím, že něco mezi telepatií a jasnovidectvím (vidí minulost i budoucnost). Kniha také dokazuje , že stačí být trošku jiný než ostatní a lékaři vás pokládají za narušené. Psycholog totiž Dannyho nepochopí. No je to rozhodně zajímavý horor, brutální ale začíná být až tak v půlce kde se honička a zabíjení teprve rozjíždí.

V této knize popisuje autor osud Ralfa Robertse (jímž je autor sám) po smrti jeho manželky Carolin. Ovdovělý Ralf začíná trpět nespavostí. Nejprve si myslí, že za jeho nespavost může jeho stáří, později ovšem zjišťuje, že se zapletl do věci, která se netýká jenom jeho, ale celého městečka, ve kterém žije. Po problémech se svým sousedem začíná vidět všude kolem sebe barevné aury. Když už začíná pochybovat o svém duševním zdraví, ukáže se že není jediný, který spí denně dvě hodiny a vidí aury. Potká dva muže, kterým říká „holohlavý doktůrci“, kteří mu někdy pomáhají. Ale ani oni nejsou zrovna kladnými postavami, jak Ralf později zjišťuje. Některé důležité věci mu zatajují a dělají si z něho jen figurku se kterou šoupou po šachovnici. Zamotá se do problémů, ze kterých už nemůže ven. Potká třetího holohlavého doktůrka, který mu ovšem nepomáhá, ale naopak je proti němu. Podporuje Ralfova šíleného souseda v ďábelském plánu. Chystá se shodit bombu na kulturní dům, ve kterém se koná přednáška předsedkyně Práva na volbu, slavné feministky. Ralfův soused, Edd Dnephaut, člen klubu Chléb náš vezdejší, odpůrce Práva na volbu hodlá zabít dva tisíce lidí, jenom kvůli předsedkyni. Nepodaří se mu to ovšem, Ralf a jeho přítelkyně Lois mu v tom zabrání. Feministka, předsedkyně spolku Právo na volbu zemře, ovšem kluk, který nesměl zemřít se zachránil. Ralf a Lois se vezmou a oba zapomenou na celou záležitost. Po letech ovšem Ralf zase začíná trpět nespavostí, vidět aury a začíná ho pálit jizva na ruce, kterou mu udělal jeden z holohlavých doktůrků na důkaz, že může Ralf zachránit dceru své sousedky, bývalé manželky Edda Dnephauta. Jednoho dne přejde na jinou úroveň vidění aur. Sestoupí na normální úroveň až tehdy, když malou Natálii málem srazí auto. Odhodí ji na kraj silnice a sám se nechá srazit autem. Natálii se nic nestane, ale Ralfa auto rozmetá na kousky. Ralf umírá na ulici, v obětí své ženy.

Děj příběhu se odehrává v období středověku v okolí Mladé Boleslavi. Za těchto časů, kdy obchodní cesty ohrožují loupeživí rytíři, posílá král hejtmana Piva v čele vojska, jež má ztrestat všechny, kdo se prohřešují proti zákonům. Loupeživý šlechtic Kozlík, který spolu se svými osmi syny a devíti dcerami obývá hrad Roháček, se tedy pokusí spojit proti přesile královské armády se sousedním rodem Lazarů. Ti se však ze svých zločinů hodlají raději vykoupit a při vyjednávání o spojenectví zraní Kozlíkova syna Mikoláše, který vystupuje v roli posla. Aby Mikoláš tuto potupu odčinil, unáší při přepadení Lazarova hradu Obořiště jeho dceru Markétu. Záhy se však oba do sebe zamilují a Markéta, kterou Lazar zaslíbil klášteru, je vystavena velkému trápení, jelikož zrušila otcův slib. Mezitím obdobný příběh lásky zažívá i Kozlíkova dcera Alexandra s Kristiánem, zajatým synem říšského hraběte. Schyluje se k rozhodující bitvě a Markéta, která svádí vnitřní boj mezi láskou k Mikolášovi a k otci, se pokouší o sebevraždu. Při střetnutí s královským vojskem většina členů Kozlíkovy tlupy zemře nebo padne do zajetí, mezi těmi, komu se podařilo uprchnout, je Markéta, Mikoláš a Alexandra. Kristián zůstává se svým otcem, který se již dříve připojil k hejtmanovi, aby svého syna získal zpět. Svého rozhodnutí však později lituje, jelikož nemůže bez Alexandry žít, a vydává se do lesa, aby ji našel. Je si vědom, že zradil svou lásku, a zešílí. Alexandra ho při pozdějším náhodném setkání v záchvatu zuřivosti zabije. Markéta se vrací na Obořistě a prosí svého otce o odpuštění, ten jí posílá do kláštera, aby se ze svých hříchů očistila. Mikoláš se pokouší dobýt s pomocí najatých žoldáků pevnost, kde je uvězněn Kozlík. V marné bitvě je však zajat a na všechny čeká poprava. Alexandře i Markétě se narodí synové, které Markéta po Alexandřině smrti vezme k sobě do vychování.

Markéta, krásná Lazarova dcera, vyrůstala izolovaná od nepravostí, které páchal její otec a bratři. Proto mohla vyrůst ve stvoření mravně čisté, citlivé a zbožné. Dovedla milovat věrně a oddaně, což jí umožnilo překonat i nejtěžší nástrahy, které jí život přichystal. V kontrastu s tím je Kozlík a jeho synové, kteří jsou hrubí, suroví, zlí a odhodlaní zabíjet. Jsou však natolik přímí, čestní a hrdí, že pro dosažení svého cíle dokáží obětovat i svůj život. Věci dělají tak, jak je cítí, bez přetvářky, tak jak to považují za správné. Kozlík i Lazar jsou loupežníci, ale Kozlík je přesto prezentován jako morálnější („Kozlík je loupeživý rytíř, Lazar jen loupežník.“). Kozlík totiž chápe důsledky svých činů a je odhodlán bojovat za to, v co věří. Naproti tomu Lazar je zbabělec, raději se chce vykoupit a králi slíbit, že se napraví. Z tohoto pohledu je Vančurova kniha zjevnou kritikou pokrytectví a povrchnosti. Zvýrazněnou úlohu má v příběhu vypravěč, který se již neomezuje na pouhý popis událostí, ale narušuje dějovou linii – klade otázky postavám i čtenáři, přičemž se koncentruje na problémy rozumové (na rozdíl od citového základu příběhu) a nutí čtenáře k přemýšlení.

Tento román je třeba chápat především jako příběh krystalicky čisté lásky, lásky tak mocné, že dokáže probudit cit i v grobiánském rváči Mikolášovi. Uvědomíme-li si, že aktéry tohoto příběhu jsou prostí, primitivní a předvídatelní lidé, spatříme teprve jeho skutečnou působivost („Domníváte se vskutku, že veliké lásky byly vždy dokonalé lásky?“). Vančurovými hrdiny jsou lidé drsní, suroví a živelní, dovedou milovat i nenávidět – obojímu se však oddávají zcela. Pohání je láska, dodává jim odvahu a její silou překonávají všechny překážky. Hlavním poselstvím knihy tedy je, že skutečným smyslem života je láska. Nicméně okrajově se autor dotýká i jiných aktuálních témat – kritizuje současnou literaturu („Nepůsobí tato povídka jako mlat u porovnání s rozkošnou složitostí současné literatury?“), touží po míru a poukazuje na nesmyslnost a hloupost všech válečných konfliktů („Pravíte: buben a já odpovím: svatba!“).

Tato kniha byla poprvé vydána v době, kdy Poláček nesměl kvůli gestapu publikovat, a tak vyšla na žádost nakladatele roku 1941 pod jménem malíře Vlastimila Rady. I přes otřesné autorovi zážitky se jedná o humoristický román.
Kniha byla velmi vřele přijata a brzy po svém vydání se roku 1949 dočkala i filmového zpracování.

Hostinskému a majiteli hotelu v jedné osobě odešla žena s hercem, který v hotelu vařil. Majitel hotelu vše vzdal. Proto jeho synovci vzali hospodaření do svých rukou. Jeden týden byl majitelem jeden z nich a druhý vrchním, po týdnu si role vyměnili. Majitel truchlí a hraje na harmoniku. V hotelu je ubytována rodina pana rady se dvěma dcerami. Snaží se vypátrat, kam odešla paní domácí. Paní radová se za paní hostinskou vydala a přesvědčila ji, aby se vrátila, že z hostinského se stává poustevník a synovci přivedou hotel na mizinu. Umělec svede na paní hostinskou všechen svůj neúspěch, a tak ji nic nebrání k návratu domů.

Tento humoristický román vypráví příběh hostince (hotelu) U kamenného stolu. Hlavními hrdiny jsou: soudní rada Dyndera, jeho manželka, syn Lubomír a také jejich dvě dvojčata – Alena a Věra. Rodina Dynderových jezdí každý rok v létě do lázní Džbery pod Skálou a jsou ubytováni v hotelu U kamenného stolu. Vždy jsou srdečně vítáni paní hostinskou a panem hostinským, se kterými jsou dobří přátelé. Syn Lubomír (přezdívaný Pohlavár cherokésů, Náčelník Cherokésů, Kvartán, Reparát) navštěvoval kvartu B reálného gymnázia a o prázdninách se musí doučovat matematiku, protože bude dělat reparát. Dvojčata Alena a Věra mají zrzavé vlasy a je jim dvacet let. V lázeňském městečku vždy budí rozruch svou krásou. O jejich náklonnost bojují dva mládenci, kteří si říkají Gaston a Percy. Pan hostinský Šimon Tatrmuž má dva synovce – Spytihněva a Tomáše. Jsou to páni inženýři, ale od mala spolu nemluví, protože se pohádali při hraní kuliček. Také se jim líbí dvojčata, ale nedovedou jim to dát najevo. Do města přijela kočovná divadelní společnost pana Bóži J. Kolbaby – Lipského a všichni se hrnuli za kulturním zážitkem. Herec z této společnosti, pan Benno Martens, se dostal do hostince a začal v kuchyni vařit. To se paní hostinské velmi líbilo, protože se do něho zamilovala. Mezitím už skončily prázdniny a Dynderovi se vrátili zpět domů. Divadelní společnost se chystala také k odjezdu a paní hostinská Božena s ní utekla kvůli svému herci. Pan Tatrmuž musel hospodařit sám. Přestalo se mu na světě líbit. Rychle zestárl, zeslábl a brzy nato zemřel. Hotel U kamenného stolu odkázal svým dvěma synovcům. Ti se přestěhovali do Džberů pod Skálou a začali se o hostinec starat. Rozhodli se, že jeden týden bude dělat jeden hoteliéra a druhý vrchního číšníka a potom zase naopak. Každý týden byl tedy hostinec pod „vládou“ někoho jiného a podle toho to také vypadalo. To už bylo ale zase léto a Dynderovi opět přijeli. Hostinec zatím chátral, měl plno dluhů a hosté pomalu odcházeli. Bratři Spytihněv a Tomáš si začali namlouvat slečny Věru a Alenu. Zanedlouho se do městečka přijela podívat bývalá paní hostinská se svým mužem, panem Mertensem.
Když uviděla tu spoušť, vzala vše do svých rukou. Nakonec tam zůstala, protože její synovci se měli brzy ženit se slečnami Dynderovými. Dvojčata dokonce přiměla oba bratry, aby se zase udobřili a začali spolu mluvit. V hostinci se připravovala velkolepá svatba a dva bývalí nápadníci – Gaston Badalec a Percy Netrefený pukali závistí. Krasavec Gaston se dal na psaní novel a přítel Percy se začal dvořit jisté vdově s menší tělesnou vadou, která vlastnila mlýn. A tak skončil příběh hostince U kamenného stolu.

Karel Poláček používá takový zvláštní, trochu zastaralý jazyk. Například paní Dynderová svému muži pouze „oniká“. Přesto se ale kniha dobře čte. Autor dokáže popsat prostředí i postavy tak, že se do nich čtenář může dobře vcítit. Vysmívá se různým lidským vlastnostem. Např. paní radová se snaží být velmi moderní, pan rada nejprve drží kvůli svým nemocem různé diety, ale nakonec se stejně rozhodne pro normální stravu a svých nemocí si přestane všímat. Nebo také přehnaně ukázal, kam až může zajít lidská tvrdohlavost a neústupnost (Spytihněv a Tomáš spolu nemluvili několik let). Tato kniha je autorovou předposlední, ale již ji nesměl vydat. Naštěstí mu ji byl předstíraným autorstvím Vlastimil Rada, jinak bychom přišli o další skvělý humoristický román.

Po smrti matky zůstal Vojtěch Kaliba v chalupě sám se svým otcem. Obě jeho starší sestry byly provdané a měly zájem na tom, aby si z chalupy odnesly co nejvíce. Navzájem si záviděly a tak švagr Smrš nutil Vojtu, aby se oženil, neboť záviděl švagrové Nedomelce, že je častěji na statku než oni a že má z toho zisk. Proto se seznámil s Karlou Boučkovou, mladou dívkou z vedlejší vesnice. Přestože byl Vojta o hodně starší, zdálo se, že se mají rádi, a tak se zanedlouho vzali. Na chalupu se však s Karlou přestěhovala i její matka. Na jejich chalupě zůstala Karlina, starší sestra s manželem Konopáčem, kteří museli staré Boučkové odvádět výměnek. Po svatbě Karla k Vojtovi ochladla a odstrkovala ho od sebe. Obě ženy žily marnotratně a nic nedělaly. Vojtův otec se musel odstěhovat na svůj výměnek a přestal za ním chodit i jeho starý přítel Kukela, neboť ho obě ženy urážely, že je vyjídá. Ani Vojtovu sestru Nedomelku neměly rády. Boučková jen běhala po vesnici a dělala drby. Vychvalovala se, co všechno nedělá. Také se začala soudit se švagrem Konopáčem o výměnek, přestože nebyla v právu. Soudy se dlouho protahovaly a Boučková nakonec stejně prohrála. Všechny výdaje musel zaplatit Vojta. Obě ženy nadále utrácely. Zanedlouho se Karle narodil syn Karel. Vojta však netušil, že je to někoho jiného, a Karlu měl rád. Karla ho však stále více nenáviděla a k dítěti ho nechtěla pouštět. Při jedné hádce se obě ženy sbalily a utekly i s Karlíčkem do světničky ke Smršovi. Vojta je prosil, aby se vrátily, ale ony se mu jen vysmívaly. Vojta v beznaději chytil Karla za hrdlo a hodil jej na postel. Boučková začala křičet a dala věc k soudu. Vojta byl z toho tak zničený, že vše přiznal, i to, co nebylo pravda. Dostal měsíc vězení. Po jeho uvěznění se obě ženy vrátily na chalupu a starého otce vyhnaly na výměnek. Na chalupě si pak žily jako dřív. Z vězení byl Vojta propuštěn o den dříve, zrovna na Silvestra. Těšil se domů, ale když uviděl, že v chalupě je s Karlou i její milenec a že se vesele baví, jak se s ním ještě nebavily, vtrhl do chalupy a Karlu v zoufalství zabil motykou. Za pár dní zemřel i on sám.