Obsahy knih

Hobit Bilbo Pytlík z Hobitína bydlel v Dně pytle v noře vybudované na úbočí Kopce. Byl to poněkud líný a pohodlný tvoreček, který rád a často jedl dobré jídlo, ve všem měl pořádek a celý jeho dosavadní život měl jistý řád a každodenní režim. Jeho otec byl velmi vážený a zámožný hobit z významného rodu Pytlíků a matka pocházela z poněkud dobrodružnější a méně škrobené Bralovské rodiny.
Jednoho dne vstoupil do Bilbova klidného života kouzelník Gandalf a 13 trpaslíků, kteří si říkali lupiči, ačkoliv to byli jen hledači pokladů. Chystali se získat poklad z Osamělé hory, který předkům jednoho z trpaslíků (Thorina) ukradl ukrutný drak Šmak, který jej dosud střežil. Trpaslíci měli kouzelný klíč a mapu, podle níž se bylo možno k pokladu dostat. Ačkoli Bilbo netoužil po žádném dobrodružství a byl zcela spokojen s klidným životem ve své hobití noře, přesvědčil ho kouzelník, aby se stal členem jejich výpravy. Trpaslíci jím nebyli nijak nadšeni, protože se domnívali, že někdo tak malý a tak pohodlný jim nemůže být k ničemu. Ale Gandalf už tehdy věřil v hobitovy schopnosti. Vydali se na cestu a hned na začátku je Bilbo přivedl do pěkného maléru. Při své nepozornosti se nechal chytit zlobry, a když se ho trpaslíci snažili zachránit, pochytali zlobři i je. Před pekáčem je zachránil Gandalf, díky kterému se zlobři zapomněli schovat před sluncem a zkameněli a trpaslíkům připadlo jejich jídlo i zlato, které zakopali.
Výprava pokračovala dále směrem k Mlžným horám, před kterými si krátce odpočinuli v Posledním domáckém domě v Roklince u Elronda. Elrond byl velmi vzdělaný, dokázal přečíst runy (trpasličí písmo) na jejich mapě a dokonce na ní objevil měsíční litery, které prozradily přesný návode k tomu, jak se k pokladu dostat. V nebezpečných Mlžných horách byla celá výprava kromě Gandalfa zajata zlými horskými skřety, kteří měli v horách vytesané své podzemní město. Jejich životy opět zachránil Gandalf, který navíc zabil skřetího krále a tím si skřety ještě více popudil. Při útěku ze skřetího doupěte Bilbo nešťastnou náhodou zabloudil a místo k východu došel k podzemnímu jezeru, které obýval slizký Glum. Cestou náhodou našel malý prstýnek. Glum s oblibou žral vše živé a měl nade všechno rád hádanky, a právě hádankami si Bilbo zachránil život.
Na útěku před Glumem zjistil, že nalezený prsten (který předtím ztratil právě Glum) dělá svého pána neviditelným. Neviditelnost ho zachránila před skřety, kterým bez potíží utekl a přidal se k ostatním trpaslíkům, kterým se o prstenu nezmínil. Jakmile se zachránili před skřety, stali se málem kořistí divokých Vrrků, před kterými je zachránili orli, kteří je přenesli přes nebezpečné Mlžné hory. Za Mlžnými horami strávili několik dní u Medděda, který byl ve dne člověk a v noci medvěd. Další cesta trpaslíků směřovala do Temného hvozdu, před kterým je opustil Gandalf. Temný hvozd byl nejnebezpečnějším úsekem jejich cesty, a právě tady se vyznamenal Bilbo, který trpaslíky nejprve díky své neviditelnosti vysvobodil ze sítí pavouků, a potom, když je zajali lesní elfové, pomohl trpaslíkům utéct v prázdných sudech, ve kterých se dostali až do městečka Esgaroth, které bylo celé vystavěné na dřevěných kůlech na Dlouhém jezeře pod Osamělou horou.
Po dobu přechodu přes Temný hvozd si Bilbo mezi trpaslíky pomalu vydobýval respekt a trpaslíci si ho začali vážit. Lidé z městečka příchod trpaslíků nadšeně oslavovali, protože Thorin byl syn Thrainův a vnuk Throrův, a právě Thror byl proslulý Král pod Horou, kterého Šmak zabil a zmocnil se pokladu jeho lidu. Ve starých písních se zpívalo o návratu Krále pod Horou, a právě k tomu mělo dojít, pokud by trpaslíci zneškodnili draka a Thorin by znovu začal vládnout krajům svého děda. Trpaslíci se tedy vydali hledat tajný vchod do Osamělé hory, který byl zaznačen na mapě. Našli ho díky Bilbovi, který musel jít tajný tunel prozkoumat, protože mohl být neviditelný. Na konci tunelu narazil Bilbo na velký sál s kupou zlata, stříbra a drahokamů, na jejímž vršku spal Šmak, který měl krunýř z drahokamů, které mu vrostly do kůže. Jen jedno malé místečko měl drak holé, a právě tohoto místečka si hobit šiml a řekl o něm kamarádům. Bilbo mu pro začátek ukradl jeden pohár, čímž ho tak popudil, že drak vylezl ze své sloje a začal vraždit vše živé. Trpaslíci se schovali právě do tajného tunelu, kde byli v bezpečí. Šmak se vydal zničit jezerní město. Když Bilbo vyprávěl trpaslíkům o nedostatku v drakově krunýři, slyšel to jeden z kouzelných drozdů, kteří uměli mluvit. Kouzelný drozd to prozradil statečnému Bardovi z jezerního města, který svým přesně mířeným šípem draka zabil.
Drak byl tedy zabit a poklad osvobozen, ale kromě trpaslíků jej chtěli získat i lidé z Esgarothu a lesní elfové. Thorin poslal pro své příbuzné a schylovalo se k válce, ke které došlo jen díky diplomatickým schopnostem Bilba, který si však svým řešením vysloužil nenávist Thorina, který se chtěl o zlato dělit co nejméně. Najednou se však objevila armáda skřetů a Vrrků, a tak se proti nim lidé, elfové a trpaslíci spojili. Vše by dopadlo špatně, kdyby opět nezasáhli orlové a skřety a Vrrky nezneškodnili. V bitvě padli z hobitoých blízkých dva trpaslíci a Thorin, který Bilbovi těsně před smrtí odpustil. Bilbo se s Gandalfem a svým podílem vrátil domů, ale přestože jeho bezúhonná pověst vzala během jeho roční nepřítomnosti za své, a přestože se během cesty podstatně změnil z bojácného umírněného pohodáře na odvážného bojovníka , s úlevou pokračoval ve svém dřívějším klidném životě plném klidu a pohody.

Potom, co se Lemuel Gulliver oženil, se vydal na svou první plavbu. Neměl štěstí, a tak ztroskotal. Doplaval na pevninu do země Liliputánů, což byli velmi malí lidé. Nejdříve ke Gulliverovi neměli důvěru, a proto ho připoutali. Ale protože se choval velmi dobře, brzy ho pustili. On jim pak prokazoval nejrůznější služby. (Např. jim pomohl porazit nepřátele z ostrova Blefusku.) Ale i přesto musel odejít. A tak, když našel člun, vydal se na cestu domů. Ale doma se nezdržel dlouho a vydal se na svou druhou plavbu. Při ní musel plout člunem pro vodu na blízkou pevninu. Ostatní z lodě se lekli obra a odpluli. Gulliver proto musel zůstat u obrů na ostrově Brobdingrag. Žil u sedláka a pečovala o něho sedlákova dcera. Protože ho sedlák za peníze ukazoval, procestoval Gulliver zemí obrů. Jednoho dne Gullivera unesl orel a pustil ho do moře, kde ho našli lidé, a vzali ho s sebou do Anglie. V Anglii Gulliver nevydržel dlouho a vydal se na svou třetí plavbu. Na ní byl zajat piráty, kteří mu dali člun a trochu jídla – slíbili mu totiž, že ho nezabijí. Doplul na ostrov, odkud uviděl létající ostrov – Laputa. Lapuťané ho vzali na ostrov a Gulliver poznal, že znají jen matematiku a hudbu. Gulliver byl vysazen v Balnibarbi, kde navštívil akademii plnou bláznivých vědců. Potom se dostal na ostrov Glubbdubdrib – ostrov čarodějníků a kouzelníků, kde měl možnost mluvit s duchy. Pak se Gulliver plavil do Lugnaggu, kde poznal několik nesmrtelných lidí. Pak do Japonska, Holandska až do Anglie. Dlouho se nezdržel a odplul jako kapitán lodě na svou čtvrtou, poslední plavbu. Na moři se proti němu spiklo mužstvo a vysadilo ho na pevnině. Gulliver tam poznal Jahuy – zvířata podobná lidem s příšerným chováním. Gulliver je neměl rád, protože v nich stále víc a víc poznával sebe a své krajany. Dále na pevnině poznal Hvajninimy – moudré mluvící koně. Gulliver bydlel u jednoho Hvajninima a vyprávěl mu o Anglii. Hvajninimovi se Anglie nelíbila. Gulliver musel odplout, protože měli být Hvajninimové vyhubeni, ale nechtělo se mu. Doplul do Nového Holandska, kde ho našli Portugalci. Gulliver s nimi nechtěl odplout, protože nechtěl žít s Jahuy (lidmi). Nakonec Portugalci Gullivera přesvědčili a on s nimi odplul do Anglie. Musel se smířit s tím, že bude žít s Jahuy.

Pražský měšťan Matěj Brouček popíjí v hradčanské hospůdce pana Würfla Na Vikárce, až je posledním hostem. Při odchodu se najednou propadá do podzemní chodby. Cestou sklepením, kde je velké množství pokladů, má za to, že je v klenotnici krále Václava IV. Po stisku tajného pera na obraze Václava IV. se ocitá na ulici. Brouček je udiven tmou a podivným vzezřením průčelí domů. Potká člověka s lucernou, který mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Brouček se seznámí s měšťanem Jankem od Zvonu, řečeným Domšíkem, který ho pozve do svého domu. Tam se převleče do tehdejšího šatu, ozbrojí halapartnou a odejde k husitskému vojsku. Cestou se zastaví s Domšíkem v hospodě, popije medoviny a po zprávě o útoku křižáků, když spolu s ostatními vychází z krčmy, upadne. Hejtmanu Chvalovi a knězi Korandovi se chvástá svými hrdinskými činy a je jimi doveden až k Žižkovi na vrch Vítkov. V průběhu památné bitvy na Vítkově se mu podaří proniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. U Domšíků se převlékne do svých moderních šatů, je však zajat, předveden k Žižkovi a má být jako zběh upálen. Je strčen do sudu, který je zapálen. Celý zděšený volá Domšíkovu dceru Kunhutu, kterou si oblíbil. V tom otevře oči a spatří pana Würfla, který zjišťuje co se ze sudu ozývá. Hostinský pomůže Broučkovi ze sudu, kam večer podnapilý host spadl. Matěj Brouček vypráví o svých domnělých dobrodružstvích.

Kniha obsahuje tři díly s několika kapitolami. Dílo je napsané v jazyce z konce 19. století. Objevuje se zde i patos, který Svatopluk Čech rád užíval.
Matěj Brouček je obyčejný měšťan a majitel třípatrového domu na Starém Městě. Jednoho večera se vracel z Vikárky domů. Zrovna se díval k nebi, když ho paprsek unesl vzhůru k nebi. Probral se v kráteru na Měsíci. Zde se seznamuje s měšíčňanem Hvězdomírem, který mu bude dělat průvodce. Pan Brouček se musí postupně přizpůsobovat tamějším poměrům. Cestují na okřídleném koni Pegasovi. Po čase začíná Matěj zjišťovat, že tito lidé jsou samí básníci, umělci, sochaři, hudebníci. A ti bez nadání jsou kritici. Jejich hodinami je Země. To jest, že měsíční den trvá 29,5 dnů pozemských. Navštíví mecenáše Bažidara, který spolupracuje s nejlepšími hvězdopravci. Jejich způsob stravování je poněkud odlišný a tak to Matěj nevydrží a začne se rozčilovat. přitom použije pro ně neslušné slovo „nos“ a raději s průvodcem odchází. Opět letí na Pegasovi a přibližují se k Zemi. Ale meteorit pegase zraní a oni padají dolů k Zemi. Pan Brouček se probírá v posteli s bolavou hlavou. Domácí mu vysvětlí, že ho našli v bezvědomí, jak něco mumlá o měsíci.